Je ptačí chřipka hoax nebo spiknutí, které slouží jako záminka k ovládání cen drůbeže a vajec před svátky jako jsou Velikonoce? Ne, to není pravda: jedná se o reálné virové onemocnění, postihuje ptactvo již od devatenáctého století. Způsobuje masivní úhyny a nucené porážky drůbeže, a má tak přímý dopad na trh s vejci a masem.
Toto tvrzení se objevilo ve videu (archivováno zde), které bylo publikováno na TikToku 21.února 2026. Ve videu se říká:
Jenom jsem tak přemejšlel, že posledních šest let vždycky před Vánocema v listopadu, anebo před Velikonocema, vidíme, že v České republice je ptačí chřipka. A vlastně v uzavřenách halách, prej se vzduchem přenásší tahleta ptačí nemoc a proto oni musí vraždit 270 tisíc slepic, hus. A vlastně děje se to vždycky před Vánocemi v listopadu a před Velikonocemi. A vlastně nám říkají jejda, my to musíme všechno vyvraždit, takže vajíčka budou mnohem dražší a maso bude taky mnohem dražší. Nepřijde vám divný, že se to děje posledních šest let, že před tím se to vůbec nedělo...?
Takto post vypadal v době, kdy jsme psali tento článek:
(Zdroj: snímek obrazovky Lead Stories z www.tiktok.com)
Ptačí chřipka je virové onemocnění, jehož šíření mezi ptačí populací bylo popsáno již v devatenáctém století (archivováno zde). V roce 1955 byl pak izolován přímo chřipkový virus typu A (archivováno zde), který toto onemocnění způsobuje. Vyskytuje se v několika subtypech, zvláště nebezpečný podtyp nese označení H5N1 (archivováno zde).
Vyšší výskyt ptačí chřipky v jarním a podzimním období souvisí s migračními trasami volně žíjících ptáků (archivováno zde), kteří virus přenášejí, což vysvětluje vyšší výskyt ohnisek před Vánocemi nebo Velikonocemi. Virus také v přírodě přežívá déle v chladném a vlhkém prostředí, které je pro počasí v tomto období typické. V létě hyne vlivem UV záření a vyšších teplot.
Tvrzení ve videu výše, že ptačí chřipka se v České republice vyskytuje až posledních šest let, je také nepravdivé. Velké vlny nákazy zasáhly Českou republiku napřiklad již v letech 2007 a 2017. V roce 2006 byl virus ptačí chřipky v České republice objeven poprvé u labutě a v roce 2007 došlo k historicky prvnímu výskytu (archivováno zde) vysoce patogenní ptačí chřipky v komerčním chovu v České republice. Tehdy muselo být utraceno kolem 173 000 kusů drůbeže především ve velkochovech. Další vlna nakázy (archivováno zde) se opakovala v roce 2017, kdy ptačí chřipka zasáhla i další evropské země (archivováno zde).
V roce 2021 se virus ptačí chřipky stal v Evropě endemickým (archivováno zde), tj cirkuluje v přirodě, v populaci volně žijících ptáků celoročně, a k nákaze drůbeže v komerčních chovech tak může docházet častěji. Sezóna 2021 a 2022 byla také označena za dosud největší epidemii (archivováno zde) ptačí chřipky v Evropě.
Mechanismus zavlečení nákazy do "uzavřených" hal, kde se drůbež chová, byl také vědecky popsán. Výzkumy potvrzují, že se virus může šířit prostřednictvím prachových částic, které se přes vzduchovou ventilaci (archivováno zde) dostanou do hal. Virus může být zavlečen do haly také personálem (archivováno zde), na obuvi, pneumatikách vozidel, nebo kontaminovanou podestýlkou.
Šířeni viru celosvětově a i národní úrovni moniturují nezávislé organizace, jako je v České republice Státní veterinární správa (archivováno zde), nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (archivováno zde), jejichž závěry a doporučení vycházejí z laboratorních testů a ne z politických rozhodnutí.
V únoru 2026 bylo potvrzeno historicky druhé největší ohnisko (archivováno zde) nákazy v Ćeské republice ve velkochovu slepic v Kosičkách, okres Hradec Králové, které vedlo k likvidaci chovu o 230 tisích nosnic. Ptačí chřipka se v únoru 2026 také objevila v zoologické zahradě v Praze (archivováno zde).
Při potvrzení nákazy podle zákona o veterinární péči (archivováno zde), konkrétně paragrafu 15, má Státní veterinární správa pravomoc nařídit porážku nebo utracení celého chovu, aby se zabránilo šíření viru na další zvířata, případně na lidi (archivováno zde).
Chovatel má sice podle tohoto zákona nárok na státní náhrady (archivováno zde), ale přichází o zdroj příjmů a je podle stejného zákona povinnen investovat do dezinfekce prostor.
Cena vajec pak při těchto případech může skutečně růst, pokud je na trhu nedostatek nosnic, ale je to z objektivních důvodů (archivováno zde), nikoliv kvůli spiknutí, jak naznačuje příspěvek na TikToku.
