Jsou ukrajinští uprchlíci primární příčinou růstu nezaměstnanosti v České republice? Ne, to není pravda: podle ekonomů nemá přítomnost ukrajinských uprchlíků na současný růst nezaměstnanosti zásadní vliv, hlavní příčinou je strukturální krize v průmyslu a ekonomické ochlazení. Dlouhodobé studie, které se zabývaly dopadem jejich příchodu na uplatnění místní populace, došly k závěru, že tento vliv byl zatím minimální.
Toto tvrzení se objevilo ve videu (archivováno zde), které bylo publikováno uživatelem @fakir3834 na TikToku 13. srpna 2026. Ve videu je titulek: "5% nezaměstnanost. Na vině je Green Deal a migrace. Trump nás varoval". Osoba ve videu říká, že míra nezaměstnanosti v České republice vzrostla na 5 procent, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 2017, a že skutečnými důvody tohoto vzrůstu, o kterých se "zarytě mlčí" jsou Green Deal a ukrajinská migrace:
No a ukrajinská migrace? Tady už přece dávno neplatí to, že Ukrajinci pracují pouze na místech, která Češi nechtějí. Naopak v současné chvíli obsazují celou řadu míst, o které by naši občané velmi stáli. Ale korporace raději přijímají Ukrajince...Já jsem tady pro to, abych zajistil práci pro občany, kteří pracovat chtějí, ale nemohou, neboť v současné době se těch volných pracovních míst, která by si oni přáli obsadit, prostě a jednoduše v České republice nedostává.
Takto vypadal příspěvek v době, kdy jsme psali tento článek:
(Zdroj snímku obrazovky: příspěvek uživatele @fakir3834 na síti TikTok)
Ve videu mluví poslanec Parlamentu České republiky a předseda strany PRO (archivováno zde) Jindřich Rajchl (archivováno zde). Kromě ukrajinské migrace jako důvodu rostoucí nezaměstnanosti zmiňuje Rajchl také Green Deal. Potenciální dopady Green Dealu na nezaměstnanost v České republice jsou mimo obsah tohoto fact-checku.
Rajchl ve videu výše uvádí, že nezaměstnanost vzrostla v České republice na 5 procent, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2017, což je správně.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (archivováno zde) v červenci 2026 opravdu vzrostl podíl nezaměstnaných osob v České republice meziměsíčně o 0,2 procentního bodu na 5 procent. V srpnu 2026 pak tento údaj zůstal na stejné úrovni - 5 procent (archivováno zde). Podle oficiálních dat se skutečně jedná o nejvyšší hodnotu (archivováno zde) od počátku roku 2017. V minulosti byl ale tento údaj ještě vyšší: například začátkem roku 2014 byl podíl nezaměstnaných osob podle dat (archivováno zde) ministerstva 8,6 procenta (viz obrázek níže). 
(Zdroj snímku obrazovky: webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí)
Lead Stories se nepodařilo najít žádná data, která by potvrzovala přímou souvislost mezi příchodem osob s dočasnou ochranou, tedy uprchlíků před válkou na Ukrajině a rostoucí nezaměstnaností v České republice, ani že by prokazatelně docházelo k plošnému upřednostňování Ukrajinců před místními obyvateli při obsazování atraktivních pracovních pozic.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz Lead Stories napsalo e-mailem 28. srpna 2026, že nemá k dispozici žádná data, která by prokazovala "přímou souvislost mezi počtem zaměstnaných osob s dočasnou ochranou a podílem nezaměstnaných". Ekonomové, kteří sledují trh práce a dlouhodobé sociologické studie toto také nepotvrzují.
Podle ekonomických komentářů, například zde (archivováno zde) a zde (archivováno zde), je tento meziměsíční nárůst způsoben domácími a zahraničními ekonomickými faktory - především útlumem průmyslu kvůli drahým energiím, sníženou poptávkou z Německa či sezónními výkyvy, jako je letní příchod absolventů na trh práce.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka (archivováno zde) je nezaměstnanost v České republice mezi ostatními zeměmi Evropské unie stále relativně nízká. "Na pracovním trhu v ČR je aktuálně 100 932 volných pracovních míst. Z nich se přibližně 70 procent dlouhodobě nedaří obsadit. V ekonomice narůstají mzdy rychleji než produktivita práce," řekl Křeček Lead Stories po telefonu 27. srpna 2026. "Zároveň pozorujeme, že Ukrajinci se stále uplatňují pod svou kvalifikací na místech, kde Češi dlouhodobě odmítají pracovat. Jedná se například o těžké manuální práce ve stavebnictví."
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek zmiňuje v podcastu (archivováno zde) Hospodářských novin 11. srpna 2026 jako hlavní důvod dlouhodobé rostoucí nezaměstnanosti propouštění v průmyslu, kde se firmy snaží snižovat náklady a zvyšovat produktivitu práce. O přítomnosti Ukrajinců v Česku jako o faktoru v možném budoucím růstu nezaměstnanosti - na rozdíl od například nástupu umělé inteligence - vůbec nehovoří.
Stejně tak ukrajinští uprchlíci nejsou zmíněni ani v prognóze (archivováno zde) České bankovní asociace ohledně ekonomického vývoje v České republice, včetně trhu práce.
Tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí (viz výše) uvádí, že v červenci 2026 bylo inzerováno 100 932 volných pracovních míst, což je o 1 078 více než v červnu. Z tohoto údaje vyplývá, že trh práce není nasycen a firmy stále aktivně hledají zaměstnance. Podle ekonomů trpí Česká republika, která přijala nejvíce (archivováno zde) ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel mezi zeměmi EU, dlouhodobým, strukturálním nedostatkem (archivováno zde) lidí v manuálních a nízkokvalifikovaných profesích.
Také studie, které dlouhodobě sledovaly vliv ukrajinské migrace na trh práce v České republice, došly k závěru, že dopad příchodu ukrajinských uprchlíků po začátku války na Ukrajině v roce 2022 nebyl z hlediska uplatnění lokální populace nijak významný. Podle studie (archivováno zde) CEPR (Centra pro výzkum hospodářské politiky) vydané 11. června 2025 neměla tato migrační vlna žádný "podstatný" vliv ať už na nezaměstnanost, nebo na ekonomickou aktivitu místních, a to bez ohledu na věk, vzdělání nebo pohlaví.
Podobná analýza (archivováno zde) iniciativy "Ekonomové pro Ukrajinu" ukázala pozitivní vliv migrace na obsazenost volných pracovních míst v evropských zemích, přičemž v České republice nedošlo k vytlačování domácích zaměstnanců. Naopak podle této analýzy jejich příchod konkrétně v České republice znamenal větší zaměstnanost pro muže s nižším vzděláním, a to v odvětvích jako služby, výroba nebo logistika, kdy příchod desítek tisíc nových pracovníků umožnil některým firmám expandovat.
Podle studie Sociologického ústavu "Hlas Ukrajinců" (archivováno zde) z 10. března 2025 ukrajinští uprchlíci mezi lety 2022 a 2024 pracovali hluboko pod svou kvalifikací kvůli jazykové bariéře a zdlouhavému uznávání diplomů.
Jak potvrdilo Lead Stories Ministerstvo práce a sociálních věcí v e-mailu 28. srpna 2026, v tomto roce opravdu došlo k "mírnému posunu" zaměstnávání osob s dočasnou ochranou směrem na pozice se střední kvalifikací. Ve srovnání s červencem 2024 jde, podle dat ministerstva, o nárůst menší než dva procentní body na 20,39 procenta v březnu 2026. V tomto měsíci pak stále 75,9 procenta pracovalo na pozicích s nízkou pracovní kvalifikací. Není tedy jasné, z jakých údajů vychází tvrzení ve videu, že firmy raději zaměstnávají Ukrajince a že ti berou místním práci.
