Jsou česká veřejnoprávní média díky přímým platbám koncesionářských poplatků zcela bez kontroly, co se týče vyváženosti, kvality a objektivity jejich tvorby, protože mají své financování jisté? Ne, to není pravda: činnost těchto médií je v České republice regulována zákonem a tyto organizace mají přísné zákonné povinnosti ohledně vyváženosti, objektivity a komplexnosti obsahu, jejichž nedodržování může vést k postihům.
Toto tvrzení se objevilo ve videu (archivováno zde a zde), které bylo publikováno na TikToku 1. dubna 2026. Ve videu se říká:
Veřejnoprávní média totiž mají jistý příjem z koncesionářských poplatků a je úplně jedno jestli jejich programová skladba a zpravodajství je kvalitní a vyvážené či nikoliv. Právě z tohoto důvodu je potřeba zestátnit veřejnoprávní média a zrušit koncesionářské poplatky....
Takto vypadal post v době, kdy jsme psali tento článek:
(Zdroj: snímek obrazovky Lead Stories z https://www.tiktok.com/@romanroun/video/7623879746954333462)
Ve videu výše mluví Roman Roun (archivováno zde), tiskový mluvčí mimoparlamentní Komunistické strany Čech a Moravy (archivováno zde). Jeho příspěvěk se týká plánu vlády Andreje Babiše na zrušení koncesionářských poplatků (archivováno zde) a financování veřejnoprávních medíí přímo ze státního rozpočtu. Představitelé Komunistické strany tento vládní plán podporují, zatímco opozice tento krok kritizuje a obává se možného zásahování (archivováno zde) do nezávislosti těchto institucí.
Tvrzení Rouna o tom, že díky koncesionářským poplatkům, které v současnosti přímo financují provoz veřejnoprávní České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) (archivováno zde a zde), neexistuje žádná kontrola nad obsahem jejich vysílání je nepravdivé. Ačkoliv je příjem z poplatků v současnosti zaručen a není vázán například na sledovanost jako u komerčních médiích, která žijí z reklamy, činnost veřejnoprávních médií je řízena Zákonem o České televizi (archivováno zde) a Zákonem o Českém rozhlasu (archivováno zde). Tato legislativa jasně definuje, co musí tato média splňovat, aniž by ji porušovala.
Podle těchto zákonů musí ČT a ČRo poskytovat "objektivní, ověřené a ve svém celku vyvážené a všestranné informace". Na kvalitu a vyvážennost pak dohlíží Rada České televize (archivováno zde) a Rada Českého rozhlasu (archivováno zde), jejiž členy volí Poslanecká sněmovna a Senát.
Rady má pravomoc odvolat generální ředitele, pokud média neplní zákonné úkoly. Existuje také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (archivováno zde) která sleduje vyvážennost vysílání a může udělovat pokuty v řádu miliónů korun, pokud zjistí nevyvážennost nebo neobjektivitu. ČT i Čro pak mají také své kodexy (archivováno zde), které také definují etická pravidla tvorby a jsou pro zaměstnance závazné.
V praxi někdy dochází k debatám (archivováno zde), zda jsou tyto rady dostatečně důsledné, apolitické a vysílání opravdu objektivní. Nicméně systém je nastaven tak, že existuje zpětná vazba a postihy - příjem poplatků tedy není zcela bezpodmínečný, ale je vázán na plnění "veřejné služby", která je dána zákonem.
Není teda pravda, že přímé financování těchto médií přes koncesionářské poplaty znamená, že tato média jejich vysíláni jsou zcela bez kontroly, jak tvrdí Roun v příspěvku výše.
V jednotlivých zemích EU jsou různé způsoby financování (archivováno zde) veřejnoprávních médií a liší se podle toho zda jde o poplatky nebo prostředky ze státního rozpočtu, a také tím zda jsou těmto médiím povoleny příjmy z reklamy (viz tabulka níže).
(Zdroj: snímek obrazovky Lead Stories ze Studie https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=199386)
Kromě České republiky se poplatky placenýmí přímo občany financuje provoz veřejnoprávních médií také v Chorvatsku, Irsku či Německu. Finsko a Švédsko pak vybírají tyto poplatky formou speciální daně (archivováno zde).
V zemích EU obecně upravuje fungování médií Akt o svobodě médií (archivováno zde), který má za cíl zajistit, aby veřejnoprávní média nebyla finančně zranitelná a nemohla být ovládána vládní mocí skrze rozpočet.
Roun v příspěvku na TikToku výše zmiňuje tvz. "zestátnění" veřejnoprávních médií. Takový krok by ale byl v rozporu s touto evropskou legislativou (viz výše). Státní média jsou z definice (archivováno zde) totiž nejen financována skrze rozpočet, ale stejně jako některé země EU, ale jejich obsah a vysílání je také přímo ovládáno státní mocí.
Taková média média jsou pak typická pro totalitní režimy (archivováno zde) jako KLDR, či Kuba, které kontrolují tok informací a využívají je k šíření vlastní propagandy. Česká televize se veřejnoprávním médiem stala až na základě Zákona o České televizi z roku 1991 (viz link výše), kdy nahradila dřívější Československou televizi (archivováno zde), státní organizaci, která vysílala pod ideologickým dohledem a cenzurou Komunistické strany Československa.
