Manipuloval český Ústavní soud s parlamentními volbami, nebo neoprávněně zasahoval do parlamentních voleb konaných v říjnu roku 2025 tím, že se přednostně zabýval ústavní stížností podanou na způsob sestavení kandidátek dvou stran, které se těchto voleb zúčastnily? Ne to není pravda: soud v této věci rozhodl ještě před volbami a jeho rozhodnutí průběh voleb nijak neovlivnilo.
Toto tvrzení se objevilo ve videu (archivováno zde), které bylo publikováno na TikToku 22. září 2025. Video obsahuje screenshot postu s obrázkem předsedy Ústavního soudu Josefem Baxou a textem "Ústavní soud odsouvá všechny případy a bude se prioritně zabývat nepřiznanými koalicemi". Hlas ve videu říká:
Podívejte se jak se serou do voleb, úplně stejně jako v Rumunsku
Když jsme psali tento článek, příspěvek vypadal takto:
(Zdroj: snímek obrazovky z TikToku ze čtvrtka 2. října 2025 11:25:03 UTC)
Jedná se o snímek příspěvku, který koloval na sociálních sítích, například zde na Facebooku (archivováno zde). Příspěvek na Facebooku, na rozdíl od příspěvku výše, označuje za „dobrou zprávu" prohlášení Ústavního soudu o tom, že se bude přednostně zabývat stížností proti tzv. „nepřiznaným koalicím" u stran SPD a Stačilo.
Post odkazuje na prohlášení předsedy soudu Baxy ze 16. září 2025. Baxa tehdy oznámil, že stížnost strany Volt (archivováno zde), která se také účastnila parlamentních voleb (archivováno zde) konaných 3. a 4. října 2025, proti způsobu sestavení kandidátních listin těchto dvou stran, bude mít při jednáních soudu prioritu před ostatními případy. Baxa tehdy také dodal, že není jisté, zda bude o této věci rozhodnuto ještě před volbami.
Baxa konkrétně uvedl:
Nemohu slíbit za sebe ani za celý soud, do kdy rozhodneme. Ale jsme si vědomi vážnosti toho rozhodnutí, proto jsme ostatní věci odsunuli a zabýváme se tímto případem.
Ústavní soud pak 24. září, tedy více než týden před parlamentními volbami, jednomyslně stížnost strany Volt odmítl (archivováno zde) včetně požadavku zrušení registrace kandidátních listin SPD a Stačilo.
Rozhodnutí Ústavního soudu týkající se kandidátních listin stran SPD (archivováno zde) a hnutí Stačilo (archivováno zde) se mohlo stát pro volby klíčovým zejména pro hnutí Stačilo, které se v předvolebních průzkumech pohybovalo kolem pětiprocentní hranice, jež je minimem pro vstup do Poslanecké sněmovny pro jednotlivé strany. U koalic je tato hranice podle volebního zákona vyšší - u dvou subjektů je třeba překonat osm procent pro zisk mandátu, u uskupení tří subjektů dokonce jedenáct procent (archivováno zde).
Oficiální výsledky parlamentních voleb jsou zde. Ve volbách zvítězilo hnutí ANO s 34.5 procenta hlasů, strana SPD získala 7.8 procenta, hnutí Stačilo, ani strana Volt se do sněmovny nedostaly. (archivováno zde).
Hnutí Stačilo! je české levicově populistické a politické hnutí založené v říjnu 2024, které vzniklo spojením Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a dalších menších subjektů, včetně sociálních demokratů.
16. září se mimoparlamentní strana Volt (archivováno zde), jeden z účastníků voleb v říjnu 2025, obrátila na Ústavní soud (archivováno zde) ve věci tvz. „nepřiznaných koalic" a žádala soud o zrušení registrace kandidátních listin SPD a Stačilo a také o vyjasnění pojmu "koalice". Na kandidátních listinách těchto dvou stran totiž figurovali i kandidáti s jinou politickou příslušností, například hnutí Trikolóra u SPD, nebo členové Komunistické strany a sociálních demokratů u Stačilo.
Volt se již dříve se v této věci obrátil na správní soudy, které zrušení registrace zamítly (archivováno zde), a většina poukázala na to, že v Česku jde o běžnou a užívanou praxi, napsal web iRozhlas 16.září 2025. Některé soudní senáty ovšem daly argumentům Volt za pravdu. V rozhodnutích zkritizovaly obcházení zákona, registraci ale nezrušily s poukazem na to, že by se jednalo o příliš razantní zásah do voleb, napsal iRozhlas.
Ve svém rozhodnutí ze 24. září 2025 Ústavní soud konstatoval, že zákon vymezuje koalici formálně, nikoli materiálně, a že postup krajských úřadů i soudů byl správný. Odlišné zacházení s „přiznanými" a „nepřiznanými" koalicemi vychází z jejich rozdílného právního postavení a není protiústavní. Výběr mezi oběma formami spolupráce je svobodným rozhodnutím stran, a oba postupy mají svoje výhody a nevýhody, uvedl soud ve zprávě (archivováno zde), publikované 24.září 2025.
Výše zmíněný post na TikToku, který tvrdí, že Ústavní soud se chystal k zásahu do voleb, nebo, že do nich zasáhl, byl zveřejněn ještě před tímto rozhodnutím Ústavního soudu, tedy 22.září 2025. Odkazuje také na výrok předsedy soudu Baxy o přednostním projednávání stížnosti Volt, jako by jeho prohlášení bylo přípravou k manipulaci s volebním procesem. Ale ani tento výrok, ani následné rozhodnutí soudu nejsou zasahováním, či manipulací s předvolebním a volebním procesem, v České republice.
Ústavní soud se stal terčem dezinformací poté, co jeho protějšek v Rumunsku v prosinci 2024 zrušil tamní prezidentské volby (archivováno zde) Tyto dezinformace soud obviňovaly z toho, že se chystá zasáhnout do voleb ve prospěch vládní koalice SPOLU, nebo, že v minulosti již podobná zpolitizovaná rozhodnutí učinil. Lead Stories tato tvrzení vyvrací například zde nebo zde.
Rumunský ústavní soud zrušil v prosinci 2024 první kolo prezidentských voleb (archivováno zde), protože došlo k významnému vnějšímu zásahu do volební kampaně proruského kandidáta Călina Georgescua, který první kolo vyhrál. Podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla kampaň proruského kandidáta výsledkem manipulace a zásahů organizovaných zvenčí, včetně kybernetických útoků na infrastrukturu volebního procesu.
