Způsobila takzvaná zelená politika Evropské unie prudký nárůst inflace v České republice, ke kterému došlo zejména v roce 2022? Ne, to není pravda: podle ekonomických analýz nárůst inflace v této době ovlivnila souhra faktorů jako energetická krize, zásahy do ekonomik související s pandemií onemocnění Covid-19, včetně narušení globálních dodavatelských řetězců, a především válka na Ukrajině.
Toto tvrzení se objevilo ve videu (archivováno zde), které bylo publikováno na TikToku 19. října 2025.Osoba ve videu říká:
Nacházíme se v České národní bance, kde vám ukazují i různé statistiky a vyvrací jednu teorii, která tvrdí, že inflační spirálu nám způsobila ruská invaze na Ukrajinu. Tak se pojd´me podívat jaká je realita. Jak si můžete všimnout, tak největší nárůst inflace byl daleko před invazí a je přímým důsledkem zelené politiky EU.
Když jsme psali tento článek, příspěvek vypadal takto:
(Zdroj: snímek obrazovky z TikToku ze středy 22. října 2025 09:17:03 UTC)
Příspěvek uvedený výše obsahuje záběry pořízené v Návštěvnickém centru České národní banky (ČNB), potvrdila Lead Stories e-mailem 22.října 2025 mluvčí ČNB Petra Vlčková (archivováno zde). Graf, který se v příspěvku objevuje, znázorňuje žlutě míru inflace, modře dvoutýdenní reposazbu ČNB, a inflační cíl ČNB spolu s tolerančním pásmem červeně, to vše od roku 2019, popsala graf Vlčková.
Stejný graf je například použit také zde na webu ČNB (viz níže).
(Zdroj: snímek obrazovky z webu ČNB ze čtvrtka 23. října 2025 09:17:03 UTC)
Vlčková v e-mailu uvedla, že komentář autora příspěvku na TikToku se nezakládá na žádných informacích dostupných v Návštěvnickém centru a v "žádném případě nevyjadřuje názor ČNB". Vlčková také doplnila, že ČNB se distancuje od všech komentářů, které ve videu zazněly".
Návštěvnické centrum (archivováno zde) seznamuje veřejnost s činností banky, s její monetární politikou a rolí v ekonomice, a také informuje o funkci peněz, či jiných finančně vzdělávacích tématech.
Tvrzení, že k nejvyššímu nárustu inflace v České republice došlo ještě před invazí na Ukrajinu v únoru 2022 není správné. V roce 2021 průměrná roční míra inflace dosahovala 3,8 procent. K výraznému nárůstu pak došlo v roce 2022, kdy inflace dosáhla průměrné roční míry 15,1 procenta, což ukazují údaje České statistického úřadu (archivováno zde).
Co se týče příčin, centrální banky a ekonomičtí analytici, se shodují v řadě zpráv a analýz uvedených níže, že tento prudký růst inflace, ať už v eurozóně nebo v České republice, byl způsoben zejména energetickou krizí (archivováno zde), rostoucími cenami ropy a zemního plynu, narušením dodavatelských řetězců, a válkou na Ukrajině, která měla globální dopad na ceny potravin a energií.
Podle Výroční zprávy Evropské centrální banky (ECB), z května 2023 (archivováno zde), pro rok 2022 byly hlavní příčinou inflace v eurozóně výrazné cenové šoky s důrazem na energetiku a komodity, které významně vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Zelená politika EU v této zprávě jako důvod zvýšení inflace v toto období uvedena není.
Člen výkonné rady ECB Philip R. Lane, také zmiňuje ve své řeči z z listopadu 2024, válečný konflikt na Ukrajině jako důvod extrémního nárůstu cen plynu a ropy, který měl zásadní dopad na celkovou inflaci v EU i okolních zemích (archivováno zde).
Také další analýzy, například tato španělského think-tanku CIDOB ze září 2024 (archivováno zde), či Evropské investiční banky z června 2022 (archivováno zde), shodně uvádějí, že inflace v roce 2022 byla výrazně ovlivněna vnějšími šoky spojenými s válkou, zejména prudkým růstem cen energie a potravin. Tento faktor převážil nad vlivem environmentálních či zelených politik, které mají podle těchto analýz spíše dlouhodobý charakter a postupné dopady.
Stejně tak podle analýzy ČNB z března 2023 byl v roce 2022 dominantním pro-inflačním faktorem geopolitický šok spojený s válkou na Ukrajině, která vedla k prudkému růstu cen energií, což se promítlo téměř ve všech odvětvích ekonomiky (archivováno zde).
Krátkodobý prudký cenový nárůst v České republice a ostatních zemích EU během let v roce 2022 proto nelze připsat globální zelené politice EU, ale souhře dalších faktorů, a především ekonomickým důsledkům válečného konfliktu.
