Dokazuje nárůst státního dluhu České republiky od roku 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie, že členství v unii není výhodné? Ne, není to pravda: ukazatel neprokazuje, že členství v EU je pro Česko nevýhodné. Naopak, ekonomické analýzy a studie z roku 2024 ukazují, že česká ekonomika během členství v unii významně rostla, přiblížila se k bohatším ekonomikám evropského bloku a zaznamenala příliv investic a fondů z EU, které podpořily rozvoj a stabilitu země.
Toto tvrzení se objevilo ve videu (archivováno zde), které vyšlo na TikToku 3. září 2025. Video obsahuje snímek obrazovky facebookového příspěvku. Osoba ve videu říká:
V roce 2004 vstoupila ČR do EU a měla dluh 580 miliard. Za dvacet let vzrostl státní dluh na 3 300 miliard. Může mně někdo vysvětlit, jak nám tedy EU pomáhá? Když údajně z ní máme prospěch?
Když jsme psali tento článek, příspěvek vypadal takto:
(Zdroj: snímek obrazovky z TikToku z pondělí 8. září 2025 01:45:03 UTC)
Podle Ministerstva financí byl státní dluh na konci roku 2004 na úrovni 592,9 miliard korun (archivováno zde) a v roce 2024 dosáhl 3 365,2 miliard korun (archivováno zde), což přibližně odpovídá údajům uvedených ve videu výše. Přehled vývoje státního dluhu v letech 2004 až 2024 lze nalézt v tabulkách Ministerstva financí zde (archivováno zde).
Státní dluh (archivováno zde) představuje souhrn finančních závazků státu, jako jsou dluhopisy, půjčky nebo jiné závazky. Je důležité rozlišovat ho od dluhu veřejných financí (archivováno zde), který zahrnuje i dluhy krajů, pojišťoven, státních fondů a dalších organizací.
Pro mezinárodní srovnání se ale místo absolutních hodnot používá poměr dluhu k HDP neboli takzvaná dluhová míra (archivováno zde). Tento ukazatel lépe hodnotí finanční zdraví a schopnost státu splácet své závazky. Podle Eurostatu (archivováno zde) byla Česká republika v roce 2024 devátou nejlépe hodnocenou zemí v rámci EU právě podle tohoto ukazatele.
Zvýšení zadlužení nelze považovat za důkaz nevýhodnosti členství v EU, neboť dluh často roste i v důsledku investic a rozvojových potřeb. Během členství Česko čelilo ekonomickým výzvám (archivováno zde), například inflačním tlakům, změnám na trhu práce a událostem jako pandemie onemocnění Covid-19, které ovlivnily ekonomickou politiku a veřejné finance. Česká republika vstoupila do EU 1. května 2004, spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy (archivováno zde).
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank v Praze Heleny Horské (archivováno zde) růst dluhu a členství země v EU spolu nijak nesouvisí. Lead Stories s analytičkou hovořily telefonicky 10. září 2025. Horská Lead Stories řekla:
Jsou to dvě naprosto rozdílné věci a dá se dokonce předpokládat, že pokud by země v EU nebyla, bylo by zadlužení ještě vyšší.
Ekonomické studie ukazují, že přínosy členství v EU - včetně ekonomického růstu, přílivu investic, zvýšení životní úrovně a reforem institucí a právních norem - převažují nad případnými náklady.
Studie Vysoké školy ekonomické (archivováno zde) z roku 2024 poukazuje na to, že česká ekonomika výrazně rostla během dvaceti let v EU díky zahraničním investicím, zdrojům z unijních fondů a posílení institucí. Modely podle studie rovněž ukazují, že členství pozitivně ovlivnilo růst HDP, a to nejen v nových, ale i starších členských státech.
Report Erste Bank (archivováno zde) z dubna 2024 uvádí, že unijní země z regionu střední a východní Evropy včetně Česka, dosahují HDP na obyvatele o 16-19% vyšší oproti scénáři bez členství. Podle zprávy tyto státy díky unii zbohatly.
Ekonomická analýza Úřadu vlády z roku 2014 (archivováno zde) uvádí na základě vlastního modelu, že česká ekonomika v první dekádě vstupu do EU rostla průměrně ročně o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostla bez něj, což vedlo k celkovému kumulativnímu přínosu ve výši přibližně 3,1 bilionu korun.
Česká republika také těží z přílivu financí z EU, které převyšují platby do unijního rozpočtu. Od vstupu do EU v roce 2004 do konce roku 2023 zaplatilo Česko do společného rozpočtu 876,6 miliard korun a získalo zpět 1,94 bilionu korun. Kladné saldo čisté finanční pozice České republiky (archivováno zde) vůči EU tak dosáhlo přibližně 1,06 bilionu korun, jak potvrdilo Ministerstvo financí v únoru 2024.
Lead Stories se tématu výhod členství Česka v Evropské unii již věnovaly například zde.
